1.
Zjištění rozdílů produkce kyslíku mezi jednotlivými válci – očekávali
jsme
veliké kyslíkové šoky na lambda-sondě, protože motor měl velice
houpavý
chod.
2.
Porovnání trajektorie jehly vstřikovacího ventilu 1. a 2. válce – nehybný
vstřikovací
ventil je jedna z velmi pravděpodobných příčin závady.
3.
Zjištění možnosti nasávání falešného vzduchu vstříknutím speciálního
spreje
zabraňujícího hoření, na sací potrubí při sledování signálu lambda-
sondy.
Pokud se vstříknutý plyn dostane případnou netěsností do
spalovacího
prostoru, lambda-sonda zachytí změny hodnot kyslíku ve
výfuku.
4.
Porovnání kompresí ve válcích změřením el. proudu odebíraného
spouštěčem
při startování. (Úbytek kompresního tlaku je méně pravděpodobná
příčina,
protože nižší komprese nezpůsobí úplné selhání
válce.
Tuto kontrolu ale lze provést velmi rychle, proto ji zde uvádíme.)
5.
Test všech signálů zapalování na zapalovací liště. Jelikož však jde
o
dvoujiskrové zapalování, nemohou vstupní signály, kostra ani napájení
způsobit
vynechávání jednoho válce. ŘJ totiž ovládá jedním
impulzem
tranzistor, který spíná zapalovací cívku společnou pro dva
válce.
Napájení a kostra je dokonce společná pro všechny válce.
(Chtěl
jsem jen svému svěřenci ukázat, jaké impulzy najde na pinech
svorkovnice
zapalovací lišty.)
6.
Test sekundárního okruhu zapalování pomocí speciálních zapalovacích
kabelů.
Nakonec byla zvolena nejpracnější metoda, ve které se
projeví
i jiné závady.
